|
|
Podpora autonomie klientů v domovech pro seniory
ŠEBESTOVÁ, Adéla
Diplomová práce se zabývá podporou autonomie seniorů v domovech pro seniory. Poukazuje na její podstatu, a to především z filosofického a psychologického hlediska. Popisuje, jakými změnami si senior ve stáří prochází a jaký vliv mají na jeho autonomii. Důležité je pochopení, že ne každý vnímá autonomii stejně a o tom pojednává třetí kapitola. Dále se práce soustředí na možnou podporu autonomie seniora v domovech pro seniory, aby byla však vhodně poskytnuta, je zapotřebí porozumět tomu, jak se senior adaptuje na své stáří. Dohromady pak zjištěné skutečnosti, podtrhují důležitost podpory seniorovy autonomie.
|
|
|
Řízení změny ve vedení týmu a souvisejících činnostech při práci s dlouhodobými klienty na krizové lince pro seniory
Borecká, Jana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Tesařová, Martina (oponent)
BORECKÁ, Jana. Řízení změny ve vedení týmu a souvisejících činnostech při práci s dlouhodobými klienty na krizové lince pro seniory. Praha, 2010. Magisterská práce. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií. Katedra řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích. Vedoucí práce Prim. MUDr. Iva Holmerová, PhD. Klíčová slova: linka důvěry, krizová intervence, senioři, změny ve stáří, metodika práce se seniory na lince důvěry, řízení změny, dlouhodobí klienti, etika, týmová práce, supervize, případová studie. Tato magisterská práce je zaměřena na řízení změny ve vedení týmu při práci s dlouhodobými klienty na krizové lince pro seniory. První část představuje důležitý teoretický základ pro porozumění druhé, praktické části. Je věnována specifikům profesionální pomoci po telefonu - tedy hlavním zásadám krizové intervence, ze kterých sociální pracovník vychází při výkonu své profese. V této části je dále věnován prostor problematice stáří a změnám, které v tomto období přicházejí. V první části jsou také představeni dlouhodobí klienti coby specifická skupina, která se na krizovou linku obrací a přináší s sebou důležité etické otázky nejen pro pracovníky, kteří jsou s klienty v přímém kontaktu, ale také pro vedení. Druhá část přibližuje čtenáři linku Senior telefon, zmiňuje její...
|
|
|
Odchod do starobního důchodu jako mezník v životě člověka
PELEJOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá tématikou odchodu do starobního důchodu a změnami, které tento mezník v životě člověka provázejí. Téma je aktuální s ohledem na demografické stárnutí populace nejen v České republice. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na otázky demografického vývoje a jeho dopadu na společnost. V dalších kapitolách jsou popsány jednotlivé změny provázející stáří, změny tělesné, psychické, kognitivní a sociální. Obsahem následujících kapitol je zamyšlení se nad faktory, které ovlivňují život seniorů zdraví, pohyb, ekonomický příjem, smysl života a spiritualita. Jedna z kapitol je věnována také problematice sociální exkluze a potřeb seniorů. Cílem práce je zjistit, jaké dopady má odchod do starobního důchodu na život člověka a uspokojování jeho bio-psycho-sociálních a spirituálních potřeb. Dílčím cílem je zjištění, zda změna sociálního statusu vede k sociální izolaci seniorů. Zvolena byla kvalitativní výzkumná strategie. Použita metoda dotazování a technika polostandardizovaného rozhovoru. Komunikačními partnery byli senioři ve věkové kategorii šedesát pět let a více, kteří byli vybráni na základě postupného výběru prostřednictvím metody Snowball sampling. Analýza získaných dat byla provedena otevřeným kódováním, které umožňuje rozložit text na menší útvary. Ke grafickému zobrazení získaných informací byly použity myšlenkové mapy. Bylo zjištěno, že čtyřicet čtyři procent seniorů se myšlenkami na stáří a důchodový věk nezabývalo v době, kdy byli pracovně aktivní. Senioři starší sedmdesáti let očekávali odchod do důchodu s přesvědčením, že budou ve stáří finančně zajištěni důchodem vypláceným státem. O finančním zajištění v podobě spoření nebo pojištění nepřemýšleli. Zajímavé bylo zjištění, že všichni senioři vnímali určité změny, ke kterým u nich došlo v souvislosti s odchodem do důchodu. Dvě třetiny z nich se nadále věnovaly svým koníčkům a nepociťovaly žádná omezení v podobě nedostatku příležitostí či nedostatku finančních prostředků k realizaci těchto koníčků. Výsledky ukázaly, že s přibývajícím věkem a zhoršujícím se zdravotním stavem se výrazně mění hodnotový žebříček. V mládí tito lidé upřednostňovali zájmy rodiny a její finanční zabezpečení. Ve vyšším věku kladou na první místo zdraví své i svých nejbližších. Zajímavé rovněž je, že čeští senioři sice považují vyplácené důchody za nízké, v zásadě jsou však spokojeni a se svými financemi vycházejí. Ti, kterým to zdravotní stav dovoluje, i nadále pracují a jsou schopni peníze ušetřit. Odpovědi na otázky týkající se zdravotního stavu seniorů byly rovněž zajímavé. Počáteční vyčerpání a řada zdravotních problémů při nástupu do starobního nebo předčasného důchodu postupně odeznívala a senioři se v současné době cítí relativně dobře, pouze s malými zdravotními obtížemi. U některých dokonce došlo ke zlepšení zdravotního stavu. Přínosem výzkumu je, že není důvod se obávat výrazné životní změny v podobě odchodu do starobního důchodu. Senioři mají v dnešní době dostatek příležitostí k seberealizaci, a pokud sami nechtějí, není zde důvodná obava ze vzniku sociálního vyloučení a izolace. Rovněž se prokázala generační soudržnost mezi členy rodin. Senioři se mohou o své potomky v těžkých chvílích opřít.
|
|
|
Stáří jako závěrečná etapa lidského života
HORVÁTHOVÁ, Jaroslava
Diplomová práce je teoretického charakteru a věnuje se tématu stáří a stárnutí. Cílem diplomové práce je shrnout dosavadní poznatky o stáří a podívat se na tuto závěrečnou vývojovou etapu lidského života z různých úhlů pohledu a v různých souvislostech. Vychází z periodizace lidského života. Zabývá se procesem stárnutí a jeho průběhem, uvádí definice a teorie stárnutí, zamýšlí se i nad možnými předpoklady dlouhověkosti. Stáří se pokouší vymezit a definovat a uvádí mýty a předsudky spojené se stářím. Popisuje stáří a stárnutí z pohledu různých vědních oborů jako je filozofie, biologie, medicína, psychiatrie, psychologie, demografie, sociologie či sociální práce. Přibližuje vědy o stáří a poukazuje na vybrané aspekty života, které stáří člověka může ovlivňovat, jako je finanční zabezpečení, bydlení, vzdělávání, volnočasové aktivity, mezilidské vztahy. Zmiňuje i krizové životní situace ve stáří, násilí páchané na seniorech a systém péče o seniory v České republice. Vysvětluje důležitost procesu adaptace ve stáří a nastiňuje možnou podobu konce života. V závěru je uveden soubor doporučení pro spokojené stáří.
|
|
|
Senioři a volný čas
Pošustová, Kateřina ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Žáčková, Hana (oponent)
Přílohy Shrnutí Tato diplomová práce je zaměřena na seniory žijící v domácím prostředí. V této práci jsem se zaměřila na popsání volnočasových aktivit, kterým se dnešní senioři věnují a zároveň jsem chtěla poukázat na problémy starých lidí, se kterými se denně vypořádávají. Také jsem popsala rizikové seniory a základní termíny, se kterými se v problematice týkající se seniorů můžeme setkat. Cílem práce bylo zjistit, jakými činnostmi se senioři ve svém volném čase zabývají a zda umí svůj volný čas dostatečně naplnit. Dále jsem chtěla porovnat záliby seniorů z malých a velkých měst. Z výzkumného šetření jsem se dozvěděla, jak tráví dnešní senioři svůj volný čas a co je pro ně překážkami v trávení volného času.
|
|
|
Komplexní péče o seniory v nemocničním zařízení
HRÁDKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou Komplexní péče o seniory v nemocničním zařízení. Koncepce bakalářské práce je teoreticko-empirická. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku stáří a změn, které ho provází, pojetí komplexní péče, pracovníky, kteří se podílejí na komplexní péči a komplexní péči při příjmu a hospitalizaci. Nadále je orientována na zvláštnosti komunikace se seniory, úlohu sestry v uspokojování potřeb seniorů, rodinu jako součást péče o seniory a zdravotní péči o seniory v nemocničním zařízení. Empirická část zahrnuje výzkumné šetření, které bylo provedeno pomocí kvalitativního přístupu, metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami a seniory na oddělení následné péče. Získané informace byly zaznamenány písemným zápisem a následně přepsány a uspořádány metodou tužka-papír do kategorizačních skupin. Ve spojitosti s výzkumným šetřením byly zvoleny tři cíle. Prvním cílem práce bylo zjistit, jak sestry pojímají komplexní péči o seniory. Druhým cílem jsme chtěli zjistit, jak sestry naplňují komplexní péči o seniory. Třetím cílem bylo zjistit, jaké aspekty péče poskytované sestrami senioři postrádají. K těmto cílům bylo stanoveno šest výzkumných otázek, na které bylo během výzkumného šetření odpovězeno. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry prokázaly srozumitelnost a znalost pojmu komplexní péče a multidisciplinární tým. Komplexní péči sestry realizují již při příjmu- seznámením pacienta s oddělením s ohledem na jeho zdravotní stav. Nadále odebírají ošetřovatelskou anamnézu a vyhodnocují zdravotní stav pomocí hodnotících nástrojů, které v průběhu hospitalizace aktualizují a nadále vyhodnocují. Bylo zjištěno, že sestry kladou důraz na zjišťování a zajišťování biologických, psychických a sociálních potřeb. Jaké aspekty komplexní péče o seniory jsou sestrami opomíjeny, vyplynulo z rozhovorů sester a seniorů. Sestry nedostatečně naplňují potřebu autonomie a u sociálních potřeb by bylo vhodné, kdyby si sestry vytyčily více času na komunikaci s pacienty. Z výzkumného šetření nadále vyplynulo, že spirituální potřeby nejsou uspokojovány. Odpovědi seniorů se lišily od odpovědí sester a z výsledků je zřejmé, že sestry tyto potřeby nenaplňují. Jaké aspekty při poskytování péče senioři postrádají, uvedli, že jsou na oddělení spokojení. S výsledky sester se ovšem shodli, že by uvítali větší důraz na dodržování soukromí a doplnili by vybavení pokojů. Stejně tak se společně doplnili v nedostatku personálu.
|
|
|
Stěhování seniorů do domova pro seniory jako krizová životní událost
HORVÁTHOVÁ, Jaroslava
Diplomová práce je zaměřena na problematiku stáří a stárnutí. Zabývá se stěhováním seniora do domova pro seniory. Cílem práce bylo zjistit, zda považují senioři stěhování do domova pro seniory za krizovou životní událost. Práce se skládá ze dvou částí, a to teoretické a praktické. Teoretická část uvádí a objasňuje základní tematické okruhy, které se v diplomové práci prolínají. Jedná se o problematiku stáří, stárnutí a života ve stáří a problematiku životních krizí a jejich možného řešení. Zabývá se procesem stárnutí a jeho aspekty, definuje pojem stáří a vymezuje různé podoby stáří. Vysvětluje pojem senior a uvádí specifika seniorského věku, jako jsou potřeby seniorů, životní změny u seniorů. Podrobněji se zaměřuje na bydlení seniorů a proces stěhování seniora do pobytového zařízení. Definuje pojem krize, uvádí typologii krizí a zabývá se krizovými situacemi a jejich řešením.Praktickou část práce tvoří výzkum. Pro výzkum daného tématu byla zvolena strategie kvantitativního výzkumu, metoda dotazování a technika dotazníku. Data byla získána pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník obsahuje celkem 25 výzkumných otázek. Výzkumný soubor tvořilo 119 respondentů. Získaná data jsou statisticky vyhodnocena a výsledky jsou zachyceny prostřednictvím tabulek a přehledných grafů.Z výsledků výzkumu vyplynulo, že třetina seniorů považuje stěhování do domova pro seniory za krizovou životní událost. Vnímání stěhování do domova pro seniory jako krizové životní události není závislé na pohlaví, věku, vzdělání a je závislé na rodinném stavu seniora. Tato práce poukazuje na to, jak náročný proces pro seniory představuje stěhování do pobytového zařízení. Výstupy výzkumu mohou sloužit jako podklad pro další studie o tématu, mohly by být použity jako výukový materiál a mohou být přínosem i pro personál domova pro seniory a pro rodiny seniorů.
|
|
|
Řízení změny ve vedení týmu a souvisejících činnostech při práci s dlouhodobými klienty na krizové lince pro seniory
Borecká, Jana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Tesařová, Martina (oponent)
BORECKÁ, Jana. Řízení změny ve vedení týmu a souvisejících činnostech při práci s dlouhodobými klienty na krizové lince pro seniory. Praha, 2010. Magisterská práce. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií. Katedra řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích. Vedoucí práce Prim. MUDr. Iva Holmerová, PhD. Klíčová slova: linka důvěry, krizová intervence, senioři, změny ve stáří, metodika práce se seniory na lince důvěry, řízení změny, dlouhodobí klienti, etika, týmová práce, supervize, případová studie. Tato magisterská práce je zaměřena na řízení změny ve vedení týmu při práci s dlouhodobými klienty na krizové lince pro seniory. První část představuje důležitý teoretický základ pro porozumění druhé, praktické části. Je věnována specifikům profesionální pomoci po telefonu - tedy hlavním zásadám krizové intervence, ze kterých sociální pracovník vychází při výkonu své profese. V této části je dále věnován prostor problematice stáří a změnám, které v tomto období přicházejí. V první části jsou také představeni dlouhodobí klienti coby specifická skupina, která se na krizovou linku obrací a přináší s sebou důležité etické otázky nejen pro pracovníky, kteří jsou s klienty v přímém kontaktu, ale také pro vedení. Druhá část přibližuje čtenáři linku Senior telefon, zmiňuje její...
|
|
|
Spirituální potřeby seniorů v domově pro seniory ve Velké Bíteši
Zavadilová, Marie ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Marková, Monika (oponent)
Univerzita Karlova Praha - Fakulta humanitních studií Katedra řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích Název práce: Spirituální potřeby seniorů v domově pro seniory ve Velké Bíteši Datum zadání: 17. 02. 2010 Datum odevzdání: 16. 09. 2010 Vysoká škola: Katedra řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích Autor práce: Bc. Marie Zavadilová Vedoucí práce: Prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc. Abstrakt v ČJ: Práce je zaměřena na spirituální potřeby seniorů, kteří žijí v domově pro seniory ve Velké Bíteši. Teoretická část se zabývá problematikou lidských potřeb, stárnutím a stářím, zdravotními a sociálními službami. Dále také pojednává o spiritualitě, pastorační péči, otázce smyslu života a jsou rozebrána některá náboženství. Praktická část mapuje spirituální potřeby seniorů v domově pro seniory ve Velké Bíteši, a zjišťuje, zda jsou tyto potřeby dostatečně uspokojovány. Mimo jiné také mapuje vztah seniorů k víře, jmenovitě k některým náboženským aktivitám a spolupráci s pastoračními pracovníky. Součástí práce jsou určitá doporučení, která vychází ze zjištěných výsledků šetření. V závěru práce jsou uvedena doporučení pro praxi a to ta, která by mohla zvýšit kvalitu spirituální péče o seniory v pobytových zařízeních. Klíčová slova v ČJ: LIDSKÉ POTŘEBY, USPOKOJOVÁNÍ...
|
|
|
Kvalita ošetřovatelské péče o pacienty s potřebou geriatrické péče
ŠEBESTOVÁ, Jana
Abstrakt - Kvalita ošetřovatelské péče o pacienty s potřebou geriatrické péče. Současný stav: Kvalita ošetřovatelské péče je důležitým faktorem v určování spokojenosti pacientů s poskytovanou péčí. Cílem kvalitní ošetřovatelské péče je zvýšení kvality života a spokojenost pacientů. Teoretická část se zabývá obecně vymezenými pojmy týkající se kvality ošetřovatelské péče, dále pak stářím a bio-psycho-sociálními změnami ve stáří. Součástí teoretického úvodu předkládané práce je problematika screeningových vyšetření prováděných u seniorů a nejčastější geriatrické syndromy. V závěru teoretické části byla popsána komunikace se seniory a násilí páchané na seniorech. Cílem výzkumu bylo zjistit spokojenost pacientů v Masarykově sanatoriu Dobříš s poskytnutou ošetřovatelskou péčí. Dalším cílem bylo vyhodnotit výskyt pádů u pacientů ve sledovaném období 2012 2015 a určit nejčastější příčinu pádů u sledované skupiny pacientů. Metodika: Výzkumná část byla realizována pomocí kvantitativních metod. Pro výzkumné šetření jsem použila část standardizovaného dotazníku Kvalita Očima Pacientů, který obsahoval 30 otázek. Výzkumné šetření probíhalo v období březen duben 2016 v Masarykově sanatoriu Dobříš. Dalším výzkumem byla retrospektivní analýza hlášených pádů za rok 2012 - 2015. Získaná data z těchto výzkumů byla testována v programu SPSS. Pro statistické zpracování byl zvolen chí kvadrát a znaménkové schéma. Výzkumný soubor: Ve výzkumném šetření bylo osloveno 98 pacientů z Masarykova sanatoria Dobříš, z toho 3 pacienti byli pro nedostačující odpovědi vyřazeni. Celková návratnost dotazníků byla 100%. V retrospektivní analýze hlášených pádů bylo analyzováno 853 pádů. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplývá, že spokojenost pacientů je ovlivňována několika faktory. Mezi ně patří například hodnocení podaných informací sestrou v závislosti na vzdělání pacientů. Bylo zjištěno, že lidé vysokoškolsky vzdělaní jsou statisticky významně spokojenější s poskytovanou péčí, než pacienti se středoškolským vzděláním. Pacienti byli naprosto spokojení s dobou ranního buzení, s návštěvní dobou a s teplotou na pokojích. Hospitalizované pacienty velice často ovlivňuje prostředí, ve kterém se v době hospitalizace nachází. Dalším faktorem je chování sester a ostatních pacientů, se kterými se každý den setkávají. V retrospektivní analýze hlášených pádů za rok 2012 - 2015 bylo zjištěno, že se počet pádů nesnižuje, avšak hlášení pádů je relativně vyšší než jsme předpokládali. Z toho vyplývá, že skoro polovina hlášených pádů je bez zranění a většina pádů podléhá jen povrchovému ošetření ran způsobených pádem. Z výzkumu vyplývá, že nejčastější příčina pádů u sledované skupiny pacientů je uklouznutí ve sprše. Závěr: Z výzkumného šetření vyplývá, že všechny uvedené faktory ovlivňují spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí. Na každého pacienta by se mělo pohlížet individuálně a sestra by měla rozeznat primární potřeby pacienta, které by měla co nejdříve uspokojit. Sestra se musí podílet na komplexní péči pacienta a snažit se zvyšovat kvalitu ošetřovatelské péče a přesvědčovat se, že pacienti sdělovaným informacím rozumí. Výsledky tohoto výzkumu budou použity jako doporučení ke zlepšení ošetřovatelské péče v Masarykově sanatoriu Dobříš a jako analýza hlášených pádů za rok 2012 - 2015.
|
host ::
RSS.